Je sůl opravdu nad zlato?

Už dlouho mi vrtá hlavou otázka, která by se mohla směle přidat ke slepici s vajíčkem, totiž zda existuje termín správně slaný. Proč? Nu, co je pro jednoho přesolené, může být pro jiné prakticky neslané. Jako fakt.

Problém je, že tělo potřebuje jen určité množství soli. Méně je špatně, více též.

Sůl je důležitá…, protože chemie

Kuchyňská sůl je sloučeninou sodíku a chlóru. Oba tyto prvky jsou esenciální (tzn. nezbytné) a náš organismus si je neumí sám vyrobit. Proto je musíme přijímat v potravě a jejich hlavním zdrojem je právě kuchyňská sůl. Oba prvky se podílejí například na elektrickém přenosu nervového vzruchu, sodík nám hospodaří s vodou a chlór má zase na starosti rovnováhu mezi kyselými a zásaditými látkami.

Nic se nesmí přehánět

Přesto bychom denně neměli přijímat více jak 4 gramy soli (samozřejmě pokud jsme zdraví). Víte, co je děsivé? V České republice průměrný člověk spotřebuje okolo 16,5 g za den. Chcete vidět množstevní rozdíl?

0504261a9a_103325924_o2.jpg

Srovnání: Vlevo 4 gramy doporučené denní dávky, vpravo 16 gramů průměrné denní dávky dospělého Čecha.

Při nadměrné spotřebě soli se s věkem zvyšuje krevní tlak a též hrozí různé kardiovaskulární choroby, problémy s ledvinami či astma.

Malý výlet do světa chuťových čidel

Důležitá je však i chuť! Chuťové receptory patří k čidlům, které reagují na chemické látky rozpuštěné ve slinách či vodě. Existují čtyři základní chutě (slaná, sladká, hořká, kyselá), Japonci přidali umami a pak se také spekuluje o chuti horké, studené a tak dále. Pro nás nejdůležitější informací však je, že chuť je částečně adaptabilním smyslem, tudíž si můžeme zvykat. Nejvíce je tato schopnost viditelná u těžkých kuřáků či alkoholiků; schopnost vnímat chutě se ale také snižuje přirozeně se stářím. Pokud jste od malička zvyklí na hodně slané jídlo, je to ten samý případ.

„Je to slané, je to dobré“

Stává se mi celkem často, že při návštěvě restaurace mám sto chutí omráčit kuchaře vlastní porcí a v době jeho bezvědomí mu zabavit všechny zásoby soli. Je to bohužel tak. V dnešní době, kdy lidé dělají prakticky všechno pro to, aby se citlivosti na chuť zbavili, je potřeba víc solit, protože bez soli jídlo prostě nemá chuť.

Většinou jde o lidi, kteří mají tak zdemolované chuťové pohárky, že jediná chuť, kterou dokáží cítit, je právě ostře slaná, ostře kyselá, ostře sladká či ostře hořká. Jemné chutě jako by neexistovaly (což souvisí též s pošramoceným čuchem).

Mnoho nebohých kuchařů se tak stává terčem výčitek ze strany zákazníků, že neumí solit. Zbytek kuchařů má pak totálně zničený jazyk a tvrdí, že ochucuje dobře. „Asi bydlí ve Slanym.“ 😀

„Já nesolím, protože sůl není zdravá“

Vzhledem k výše zmíněným odstavcům můžeme velmi jasně říci, že takové tvrzení je pitomost. Přesto existují pokrmy, ke kterým se už sůl nepřidává, neboť je slaná některá přísada (např. niva).

„Co je sladké, to se nesolí“

Toto je velmi tradovaný názor a já ho upřímně nechápu. Krupicová kaše či buchta bez špetičky soli je mdlá a nevýrazná. Přijde mi to nejedlé.

Jak to tedy vlastně je?

Kromě faktu, že sůl je v určitém množství nezbytná pro náš organismus, platí jedna velmi důležitá věta. Podle mě je sůl ve správném množství, pokud chuť jídla podporuje, nikoliv přebíjí. V momentě, kdy cítíte jen sůl, něco je někde špatně. A funguje to i obráceně. Když vám jídlo přijde mdlé, pravděpodobně chybí sůl.

Co si o solení myslíte vy? :3

ichi

Jsem celkem průměrná vysokoškolská studentka s celkem průměrným počtem načtených hen… chci říct mang, která se, jak již tradice praví, věnuje většinou čemukoliv, hlavně ne učení. Ráda kreslím, zpívám, vařím a ze všeho nejraději píšu. Svůj volný čas však nejvíce trávím koníčkem, jenž přináší slasti i strasti, totiž textovými RPG. Jo… A jsem hrozný kočkomil. :3

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *